středa 4. května 2016

P.S.: Miluju tě.

Dneska máš narozeniny.
Neměla bych říkat kolikátý, jsi přece dáma. Ale můžu říct, že ať je ti kolik chce, jsi pořád, už tak dlouho, mladá a krásná.
Na naše první setkání si nepamatuju. Ale tolikrát jsi mi to barvitě vyprávěla, že jako kdyby jo. Bylo ti dvanáct a já byla malý uřvaný mimino. A od tý chvíle jsme byli dvojka.
Když spolužáci vyprávěli ve škole o nekonečnym sourozeneckym hašteření, neznala jsem to. Pro mě jsi byla vždycky moje starší ségra, kterou jsem obdivovala. A strašně ráda s tebou trávila každou chvilku, co jsem mohla. I když jsem byla strašně líná psát ti maily, když jsi byla v Asii, fakt.
Pamatuju si, jak moc pyšná jsem na tebe vždycky byla. Když jsi třeba přišla na vystoupení, nebo se ukázala před školou. Všichni mi tě přece museli závidět.
Vzala jsi mě na první opravdickej koncert. A je dokonce srandovní paralela, že to bylo vlastně poprvý, kdy jsem byla v Brně. Hodiny a hodiny, respektive roky a roky jsi poslouchala moje věčný žvatlání o všem a o ničem. A i když si dokážu živě představit, jak otravný to často muselo bejt, musela jsem ti to všechno říct. Bylas to ty, muselas to všechno vědět.
Časem začlo jít občas o vážnější věci a tys nikdy nad ničim nemávla rukou.
I když jsme o nějakej ten rok od sebe, vždycky jsi mě stavěla jako sobě rovnou. Mladší sestřička jsem byla jenom když jsi se mě snažila umačkat k smrti nebo mi ukousnout ucho. Ale nikdy ne ve společnosti, nikdy jsem si nepřipadala hloupě proto, že jsem mladší. Jen proto, že ti to víc slušelo.
Věřilas mi. Bylas vždycky kámoška a nejbližší rodina v jedný osobě a strašně jsi mi rozuměla.

Teď jsi v Bratislavě a já v Brně. A já vůbec netušim, jak to mohlo takhle strašně rychle utýct. Mam pocit, že čím jsme starší tím jsme si ještě blíž, jinak blíž. I když jsi tak stošedesát kilometrů jihovýchodně.
A chybíš mi, děsně moc.

Přeju ti, ať jsi hlavně šťastná. Ať si plníš sny. A ať se ti plní sny. Přeju ti, abys plakala štěstim a smála se hloupostem. A aby vedle tebe šla celičkej život láska.

Přeju ti sebe, na sto let dopředu.
Posílám polibek po linkách duhy,
přeju ti krásné narozeniny.