středa 16. března 2016

Dospívání = sin(x)

Jsem emancipovaná žena, jsem dospělá a děsně samostatná.
Předevčírem jsem se před praním mojí oblíbený nový sukně koukla na cedulku, jak se má prát a přesně podle toho jí vyprala. A celou tu pračku zapnula v osm ráno, než jsem odešla do školy. V kavárně si už nedávám latté ale espresso lungo a všecko si píšu do diáře. Volám a řeším věci s mym telefonnim operátorem a občas zajdu do banky, pozdravím, udělám klap klap klap podpatkama po mramorový podlaze a potom hovořím se svým asistentem.

Ale myslim, že mnohem víc než jsem dospělá, dospělá nejsem.
Ten člověk, co pubertu česky nazval obdobím dospívání, podle mě neměl pravdu.

úterý 1. března 2016

O tom, proč bych nemohla bydlet na vesnici

Trhnutím se probudím z hlubokého a slastného spánku. Okolo mého okna totiž právě projel s ohlušujícím rachotem traktor. Rozespale mžourám na budík, který mi stojí na nočním stolku. Osm hodin ráno. A to je prosím sobota. Chvíli se ještě převaluju v posteli s urputnou snahou přesvědčit samu sebe, že se mi přece jen podaří ještě usnout a dočkat se tak kýženého odpočinku v podobě spánku do odpoledních hodin, ale po chvíli to vzdávám. Neochotně se vyhrabu z teplých peřin a došourám se do kuchyně.